Každý z nás chodí do obchodních řetězců a své vybrané nákupy vkládá do nákupních vozíků různých velikostí, ale i různé kvality čistoty. Výhod poměrně levného nákupu a to výrobků různého druhu a typů pod jednou střechou využívá velká část populace. Své útočiště a možnost „levného občerstvení a ohřátí se“ zde nachází i řada nepřizpůsobilých občanů.
Velkoplošný úklid je ve většině případů zabezpečován velmi kvalitně. Systém vstupních rohoží a přístupových cest maximálně omezuje možnost zavlečení bláta a nečistot do obchodů, během pracovní doby úklidové stroje zametají a čistí nečistoty, aby se zabránilo prášení. Jak to ale vypadá s nákupními vozíky? Většinou se skladují v krytých prostorách ve vnitřních prostorách obchodů, někdy ale jsou ve venkovním prostředí, minimálně chráněném před povětrnostními vlivy. Systém vratných mincí nebo kolků zabezpečuje, že zákazníci vozíky vrací na stanovená místa a nenechávají je volně na parkovištích, případně nejdou z ruky do ruky zákazníků. Většinou se do košíků vkládá zboží v obalech, ale může se stát, že se něco rozbile, rozlije, rozsype a pak to pochopitelně odnese nejen podlaha, ale i nákupní vozíky. Tam, kde jsou vybudovány obchody před delší dobou, můžeme vidět nákupní vozíky špinavé jak zevnitř, tak i jejich madla, barvy se vytrácejí, kryty se odlupují.
Položili jsme si následující otázky a hledali na ně odpovědi ze zahraničních zdrojů:
- Kdo se zabývá znečištěním nákupních vozíků, respektive veřejně používaných zařízení?
- Čím jsou tyto předměty znečištěny a bakteriálně kontaminovány?
- Která skupina obyvatel je nejvíce ohrožena?
- Existuje konsensus k dané problematice?
13.2.2006 byla v The Korea Times publikována zpráva, že na prvním místě v bakteriálním znečištění veřejně užívaných zařízení jsou držadla nákupních košíků. (1) Zprávu zveřejnila Chung Zun-chee, vedoucí The Korea Consumer Protection Board v Soulu. Podle jejich výzkumu na držadlech nákupních košíků nalezli v průměru 1 100 CFU/10 cm2 (CFU – colony forming units – množství kolonií životaschopných mikrooganismů). Mezi mikroorganismy, které na běžně užívaných veřejných zařízení nalezli, byl i Staphylococcus aureus. Pravděpodobně první zprávy o kontaminaci nákupních košíků se na internetu objevily již v roce 2000 v 7NEWS REPORTS. (2) Dr. Richard Miller, Department of Microbiology and Immunology, Univerzita Lousville, Kentucky, USA, předpokládá znečištění nákupních košíků (například syrovým masem a zeleninou) a z toho plynoucí možnost následné kontaminace potravin určených k přímé konzumaci. Za další zdroj možného přenosu infekce (infekčních agens) na nákupní košíky považuje dr. Miller ruce, ústa a dětské pleny.
Kontaminaci dětských sedaček v nákupních košících prostřednictvím znečistěných plen předpokládá i dr. Debra Huffmann. Při testování povrchu nákupních košíků zjistila na třetině sledovaných sedaček koliformní baktérie.(5) Andrea Fontaine z Foods Reasearch Laboratories nalezla na povrchu testovaných nákupních košíků koliformní baktérie, stafylokoky, plísně a kvasinky shodně s testem provedeným Inside Edition, USA. (2, 4)
Velkou studii zabývající se výskytem virů a baktérií na povrchu předmětů frekventovaných veřejností provedla v letech 1999-2003 dr. Kelly Reynolds, Enviromental Research Laboratory, Dpt. of Soil, Water and Enviromental Science, Univerzita Arizona, USA. (3). U jednotlivých vzorků ve studii byla provedena analýza a v různém zastoupení detekována přítomnost koliformních baktérií, bílkovin a biochemických markerů, svědčících pro přítomnost krve, hlenu, slin, potu a moči. Třetím nejvíce znečištěným povrchem byla podle této studie držadla nákupních košíků (21% testovaných držadel bylo kontaminováno tělními tekutinami).
S cílem zjistit, jak se baktérie z nákupního košíku dostávají k nakupujícímu a dítěti posazenému v košíku, byl povrch košíku natřen neviditelným fluorescenčním markerem.(4) (Jakýkoliv kontakt s markerem je viditelný v tzv. černém světle – měkkém UV záření). Při podobném testu s fluorescenčním značením veřejně používaných ploch bylo kontaminováno 86% exponovaných osob a 82% testovaných si marker na svých rukou odneslo během několika hodin až domů. (3) . U dítěte sedícího v nákupním košíku byly stopy po markeru nalezeny na ústech, očích a čele, podobně jako u jeho matky. (4)
Za nejvíce ohroženou skupinu obyvatel, která přichází do kontaktu s kontaminovanými povrchy a hrozí jí riziko infekce jsou považováni staří lidé, děti a imunokomprimovaní jedinci. (2, 4)
Jako základní prevence přenosu infekčních chorob obecně se mimo jiné doporučuje (ve shodě s doporučením WHO) důkladné mytí rukou mýdlem pod tekoucí pokud možnou teplou vodou.(7, 1)
Možností jak omezit riziko přenosu infekčních agens z nákupních košíků na spotřebitele je více. Spotřebitelům jsou nabízeny nasazovací kryty na držadla nákupních košíků, které by měly chránit spotřebitele samotné i ostatní nakupující před kontaktem z infikovaným povrchem. (8, 9, 11). Malým dětem, které obvykle sedí v nákupním košíku, je věnována obzvláště velká pozornost. Mnoho výrobců nabízí rodičům ke koupi přenosné látkové kryty na dětské sedačky nákupních košíků.(5, 6). Nakupujícím se dále doporučuje otření držadla nákupního košíku antibakteriálním ubrouskem (5) a pro obchodní řetězce sanitace samotných nákupních košíků (4, 10).
Závěr a doporučení
Mikroorganismy jsou přítomny kdekoliv kolem nás, včetně našich rukou a oblečení a mohou být přítomny i na předmětech zdánlivě čistých. Člověk žije v koexistenci s baktériemi celá tisíciletí a běžné dávky baktérií posilují a stimulují lidský imunitní systém. (12) Bakteriální a jiné znečištění nákupních košíku včetně madel a sedaček pro děti bylo potvrzeno v několika testech. Na povrchu košíků byly nalezeny koliformní baktérie, viry a stopy tělních tekutin. Za nejvíce ohroženou skupinu obyvatel, která přichází do kontaktu s kontaminovanými povrchy veřejných ploch jsou považováni staří lidé, děti a imunokomprimovaní jedinci. V prevenci se kromě samozřejmého mytí rukou vodou a mýdlem nabízí kryty na držadla nákupních košíků, látkové kryty sedátek pro děti a sanitace samotných nákupních košíků. Ze zpracovaných materiálů vyplývá, že nejdůležitější primární prevencí přenosných chorob je dodržování běžné hygieny (mytí rukou.) Spotřebitelům je možné doporučit postupy individuální dezinfekce, které snižují riziko přenosu infekčních agens (dezinfekční ubrousky, prostředky zabraňující kontaktu rukou s držadly nákupních košíků).
Obchody by měly mít vypracované postupy dekontaminace nákupních vozíků, zvláště umístěných ve venkovních nechráněných prostorách. Zákazníci by měli ukládat do nákupních vozíků zboží zabalené do neprosákavých obalů a ukládat je tak, aby nedošlo k jejich poškození, propíchnutí, prasknutí, vysypání či vylití. Nakoupené zboží by se mělo konzumovat až po umytí rukou. Děti by se neměly vozit ve vnitřní části vozíků, pouze na sedačkách.
Při své další činnosti se chceme zaměřit na to, jak to vypadá s mikrobiálních osídlením nákupních vozíků v našich podmínkách. Také se zaměříme na to, jak často a kdo provádí čištění, případně dezinfekci a servis nákupních vozíků. Pokud se dobereme nějakých zajímavých informací, rádi se o ně podělíme dalším sdělením.
Vycházeli jsme z následujících zdrojů
1. http://times.hankooki.com/service/print/Print.php?po=times.hankooki.com/lpage/2006
2. www.thealthyhandle.com/custom.em?pid=115573
3. Reynolds KA, Watt PM, Boone SA, Gerba CP : Occurrence of bacteria and biochemical markers on public surfaces. Int J Environ Health Res. 2005 Jun;15(3):225-34
4. http://www.babyalacart.com/insideEdition.shtml
5. http://www.fox5dc.com/_ezpost/data/3417.shtml
6. http://www.babyspree.com/index.htm
7. www.wpro.who.int/internet/files/pub/85/49b-64.pdf
8. http://www.thehealthyhandle.com/index.em?pid=76551
9. http://storesense.megawebservers.com/stores/HS299/index.html
10. http://www.purecartsystems.com/index.html
11. http://www.4u-lord.com/germbuster/SCBacteria.html
12. http://www.scienceagogo.com/news/20060115010147data_trunc_sys.shtml
MUDr. Věra Melicherčíková, CSc.,
MUDr. Kateřina Fabiánová,
Státní zdravotní ústav, Praha Červen 2006